středa 11. března 2015

7 hodin v Drážďanech — část druhá (protože výhrůžky fungují)

Pokračování ostře sledovaného blogu.

15:00-15:30 Cesta hrdiny na druhý břeh...





... je lemována mnohými překážkami. Po tom, co jsme odvážně přešly most a udělali jen asi 5 fotek, jsme myslely, že máme vyhráno, a k muzeu už vede přímá cesta. Jak už to bývá, tak jsme se spletly. 

Nejdřív nás odlákalo nábřeží, kde si u řeky někdo v písku načmáral čínské znaky. Sestra: "Co to znamená?" Já na to, po několika letech studia čínštiny a pobytu na Taiwanu, jsem zasvěceně a fundovaně odpověděla: "Nevím." Protože jsem měla dojem, že to sestru zcela neuspokojilo, tak jsem ještě přidala obvyklou berličku: "Jelikož mi ty znaky dohromady nic neříkají, je možné že se jedná o jméno osoby, která to tady napsala." S touto odpovědí se už sestra, vědoma si nebezpečí dalších dotazů, smířila.

A bylo na čase, protože u řeky seděla skupinka místní omladiny, která místo v kavárně, v baru nebo před počítačem se bavila na nábřeží házením kamínků. Prostě Anarchy in Dresden :D
Bez slunce.
Slunce svítí.

Už jsme se ale blížily, dokonce jsme našly značku, která ukazovala k muzeu. Tu se ale před námi objevilo tohle: louka krokusů. 
Srdce zjihlé zaplesalo nad mořem barevných květin. Vytasily jsme svoje foťáčky a jaly se fotit jako o život. Taková nádhera to byla. Dokonce se i sluníčku zželelo našich pokusů, trochu nám zasvítilo a pozvedlo tak kvalitu fotek o 100 %.










15:30-16:15 Muzeum!!!

Proč jsme vůbec jely do Drážďan? Ach ano, kimona, tedy šablony na kimona. Bylo to super! Kromě lákadla v podobě Eintritt frei (vstup volný) nás, tedy spíše sestru, zajímalo i samotné téma ručně vyřezávaných vzorů na kimona. V krásném historickém sále naplněném zvuky deště visely přes celou jeho délku podsvícené vzory, které připomínají různé formy deště. Což v japonském pojetí znamená, že se tam objevují květinky, ptáčci, vějířky a jakékoliv roztomilé potvůrky. Jestli jim to tam v Japonsku všechno s deštěm padá na hlavu, opravdu je třeba mít s sebou odolný deštník.





16:15-17:00 TGFC (Thank God For Coffee)

Každý hrdina si zaslouží svůj šálek kávy. Kavárnu jsem zvolila výběrem podle kritéria: první lokál, který má v názvu "Cafe" je můj oblíbený, a nehledám již dále. Kromě výborného tiramisu s borůvkami se nám dostalo relativně dobré kávy, prvotřídního výhledu a úžasně milé a usměvavé obsluhy.





17:00-17:15 Pohlednice

Cestou do  podle průvodce  alternativnější části Drážďan jsme ještě nakoupily pár pohlednic s krásnými fotografiemi. Dokonce jsem absolvovala celý nákup v němčině. Hezky jsem pozdravila "Halo" porozuměla jsem ceně, zaplatila jsem přesně, poděkovala Danke shon, rozloučila se Auf Wiedersehen. S prodavačem jsme se na sebe ještě usmáli a já vítězně odkráčela s pocitem, že jsem zase překonala nějakou comfort zone.



17:15-18:15 Alternativní část města...

... byla alternativní už před tím nebo až po tom, co jsme do ní vstoupily? To se už asi nedozvíme, co však víme jistě je, že se nám podařilo najít uměleckou pasáž, kde už bohužel všechny obchůdky byly večer zavřené. Pokud bychom ale měly více času, určitě by stálo za to alespoň posedět v místní útulné kavárně nebo restauraci. Příště bych tam ale zašla určitě hned po příjezdu, vnitroblok je totiž dekorován různými vzory a zvířaty. Na jaře bude asi v provozu i fontánka. My jsme si alespoň vychutnali večerní/vánoční osvětlení. Jestli je tam celoročně vám snad řeknu až po příští návštěvě.



18:15-19:30 Nach Bahnhof oder Von Bahnhof?

Při zpáteční cestě na nádraží jsme si užili město zahalené do nočních světel. Na náměstí u Frauenkirche nás upoutal klavírista a kouzelná atmosféra tohoto města dotvořená zvukem živé hudby.





Pak už jsem natěšená na druhou polovinu filmu Edge of Tomorrow usedla vedle sestry do sedačky autobusu směr Praha.

PS: Sestra někomu slibovala, že v blogu bude erotika. Bude! Emily Blunt a Tom Cruise se ve filmu před svou jistou smrtí políbili, tzn. erotika :)

PS2: Výlet mě stál se vším všudy kolem 1000 Kč a kromě skvělých zážitků jsem dostala i inspirativní hrdinku z výše zmíněného filmu, která mi připomněla, kým chci být: Absolutely awesome woman who knows what she wants, and does this with courage and without compromise. A to určitě za to stálo :D

PS3: Vše vzniklo za podpory http://play-ink.blogspot.cz/, kde se brzy dočkáte vícero fotek z výstavy a pravděpodobně i vtipnějších komentářů ;)


7 komentářů:

  1. Wystawa potvurki.jpg som si dal ako Desktop background :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem nevěděla, že ta pojmenování obrázků se zobrazují :P

      Vymazat
  2. Začnu praktikovat tvůj systém výběru hospod a kaváren...no kaváren asi ne, ale hospod určitě! :) Více příspěvků, sím. Se to dobře čte. (Hlavně když si tě člověk představuje jak to vyprávíš)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju moooc! Cítím tady snad návrh na videoblog? :D Ještě tak přijít na to, jak v mluveném projevu pořád nepoužívat slova "prostě" a "jakoby", a mám vyhráno! Prostě, jakoby, tak nějak, super :D

      Vymazat
    2. Vidéóóóblóóóg! Jo!!! A klidně aj s prostě a jakoby. :)

      Vymazat