Jak jsem hledala a našla workshop kaligrafie i obchůdek s kaligrafickými potřebami.
Mé oči otupělé z civění do monitoru se rozzářily a já začala přemýšlet, co by se s kaligrafií dalo v Londýně podniknout. Jelikož jsem už skoro profesionální kurzistka, samozřejmě mě napadl workshop kaligrafie.
Google mi v lecčems pomohl, ale kdo se trochu o kreativní zpracování písma zajímá ví, že tyto informace se šíří hlavně na Instagramu. Po zadání hashtagů #londoncalligraphy a #londoncalligrapher jsem objevila několik kaligrafek a udělala si trochu ucelenější obrázek o tom co, kde, jak a za kolik. Narazila jsem i na stránky s přehledem kurzů nebo tento blog ze studia Olive & Reid.
Jelikož jsem v Praze absolvovala informacemi nabitý kurz moderní kaligrafie v Logophile studiu a mezitím jsem dokonce něco hrotem a perem vytvořila, cítila jsem se i na workshop pro pokročilejší (v Anglii známé pod termínem „improvers“ nebo „intermediate“). Univerzum však můj názor nesdílelo: jediný workshop pro pokročilé v termínu, kdy jsem měla být v Londýně, už byl vyprodaný a ostatní byly jen pro začátečníky. Naštěstí (?) se mi v té době při mých domácích pokusech s kaligrafií moc nedařilo. Bylo to hrotem, tuší, papírem nebo snad mnou? To už nedozvíme. Nakonec jsem ale dospěla k moudrému rozhodnutí, že se mi kurz pro začátečníky v podstatě hodí, takže hurá do Londýna.
První zastávka, aneb „how to spend it“
Quill London pořádá workshopy moderní kaligrafie, tvoří přání a oznámení na zakázku a má i malý obchůdek s kaligrafickými potřebami. Přestože kurzy tam už byly vyprodané, rozhodla jsem se ho navštívit aspoň proto, abych utratila své úspory. Koupila jsem si překrásnou násadku na pero od Tom’s studio a upřímně doufám, že je aspoň tak krásná, jako užitečná (je!). Samozřejmě jsem si koupila i nějaké hroty na vyzkoušení, jedno přáníčko a linkovač pro psaní na obálku (sbohem otravnému měření pravítkem).
Abych obchůdek našla, musela jsem se konečně naučit používat google mapy v mobilu. Mé předchozí pokusy na Taiwanu skončily totiž neúspěchem: vůbec jsem se podle nich nedokázala zorientovat, kudy se mám vydat a vždycky jsem odbočila úplně blbě.
Obvykle totiž jako mapa slouží můj manžel, toho času na školení.
Nakonec jsem to ale k překvapení manžela, který si už určitě představoval, jak mě bude hledat ztracenou v Londýně, našla! Pomohlo vypnout zobrazení trasy, která mně vždy dezorientovala.
Kromě manžela byly překvapené i slečny v obchodě, které se právě věnovaly kaligrafické tvorbě. Ony se vznášely v letních šatičkách, já jsem dorazila zpocená na pokraji úžehu/úpalu. Já čekala londýnské jaro a teploty 15-20 stupňů, dostala jsem 28 stupňů a azuro. Od teď pro mě londýnské počasí znamená v podstatě léto a tropy. Když mě slečny kaligrafky zahlédly v džínech, hned mi nabídly sklenici vody, kterou jsem po prvé odmítla a po druhé ochotně přijala.
Byla jsem šíleně nervózní. Angličtinu používám denně, ale jen s nerodilými mluvčími, takže nikdo z nás nemluví správně a všichni si rozumíme. S Angličany však víte, že je to jejich rodný jazyk, a tak zákonitě zachytí každou nepřesnost ve vyjadřování. Sama sebe jsem zbytečně vystresovala. Slečny kaligrafky byly neuvěřitelně milé a ty úspory jsem jim ráda nechala ;)Obchůdek je to malinkatý, takže doporučuju podívat se nejdřív na jejich stránky, abyste věděli, co mají v nabídce, protože spoustu pokladů mají poschovávaných v šuplíčkách. Ještě poznámka k platbě: na většině míst v Londýně se dalo platit jen kartou, hotovost nepřijímali a v Quillu tomu nebylo jinak.
Workshop kaligrafie s London Calligraphy
Workshop s London Calligraphy se odehrával v krásném historickém domě v klidné pitoreskní části Londýna. Účastníků bylo deset, všichni jsme dostali rovnou násadku, hrot, tuš, předlohy, obálky, papíry a růži. V ceně 60 liber (cca 1800 Kč) byl také nápoj z místní kavárny, sušenky, piškotový dortík a možnost se na 2 hodiny schovat před spalujícím sluncem. Pro mě výhra!
Naše učitelka Katie nám nejdřív představila základní principy a hned jsme se pustili do práce. Každému z nás se věnovala individuálně: po vysvětlení jedné části nás všechny obešla, jestli jsme to pochopili. Já v poslední době moc s rovnou násadkou nepracuji, takže jsem vzala zavděk jejími tipy, jak pero držet (co nejníže, paralelně k papíru, aby hrot po papíru klouzal a nezadrhával se) a kam má hrot směřovat buď rovně ↑nebo stranou ↗ k horní části papíru. Fungovalo to jako kouzlo a ošklivé linky se rázem proměnily v pevné a krásné tahy. Také jsem ocenila tipy, jak na „skákavou“ kaligrafii a flourishing neboli opentlení: nejdřív si slovo napište „normálně“ v jedné lince a pak se podívejte na prázdná místa a snažte se navrhnout, jak je zaplnit. Mohli jsme si i vyzkoušet psát celá slova, získali jsem tak hned dobrý pocit ze závěrečného díla. Na závěr lektorka nabídla, že nám napíše slova podle přání.I když kurz trval jen dvě hodiny, vše podstatné zaznělo a lektorka hned ochotně nabídla, že ji můžeme v případě dalších dotazů kontaktovat e-mailem a nebyla to prázdná fráze!
Nevím, jestli bych do Londýna jela „jen“ kvůli kurzu kaligrafie. V současné době je nabídka v ČR dost široká a řekla bych, že i kvalitní. Pro mě, když jsem se ocitla v Londýně takřka omylem, to bylo ale úžasné zpestření a možnost poznat Londýn jinak, než jen honbou za památkami.
PS: A kdybyste ve svém putování za kaligrafií v Londýně narazili i na Britské muzeum, tak vězte, že v tamním knihkupectví dokážete najít i něco málo knih o letteringu a písmu (a tím nemyslím jen egyptské hieroglyfy, i když to byste byli víc hipster než hipstři).
Na stejné ulici, jako je hlavní vstup do Muzea, se nachází obchůdek s potřebami pro umělce L. Cornelissen & Son. Mají celkem široký výběr pérek, ale pokud jsem si všimla správně, pouze od značky Leonard. Zde taky platí, pokud to nemůžete najít, zeptejte se ;)
